Jan Železný

Byl to můj životní výkon

Věřte, že nejlepší ostěpař všech dob se má v případě své kariéry rozhodně za čím ohlédnout. V plejádě úspěchů legendárního Jana Železného se mísí olympijské medaile se světovými tituly a rekordy. Přesto však za svůj životní výkon považuje ten z ostravské Zlaté tretry v roce 1996. Avšak nejen o něm slavný atlet a v současnosti ředitel prestižního mítinku vyprávěl v exkluzivním rozhovoru pro Magazín PATRIOT.

Brzy to bude dvacet let od vašeho dosud nepřekonaného světového rekordu (98,48 m) a zároveň stejný čas uplyne od rekordu ze Zlaté tretry, jak na něj s odstupem času vzpomínáte?
Tenkrát jsem hodil v Jeně světový rekord a pak následovala Zlatá tretra. Všichni proto očekávali, že to překonám a v Ostravě hodím další rekord. Stadion byl tehdy úplně natřískaný, lidi stáli všude možně. Přitom osobně jsem se necítil moc dobře, už rozvičení bylo fakt špatné.

Takže okolnosti příliš nehrály ve váš prospěch...
Pamatuju si, že se nakonec musel také otáčet rozběh, protože foukal silný protivítr. Podle mého názoru to je můj životního výkon. Když jsem totiž tehdy hodil těch 94 metrů, což je jeden z historických výkonů, neměl jsem na to. Ale lidi na stadionu, jejich energie a euforie, mě k tomu dohnali. Věřím, že kdybych takovou podporu měl i v den závodu v Jeně, hranici sto metrů bych přehodil. O to jsem přesvědčený. Byl to zkrátka obrovský zážitek. Snad jsem nikoho nezklamal, těch 94 metrů nebylo špatných, i když všichni v ten okamžik čekali víc.

O tom, že jste tenkrát překonal svoje možnosti, tedy rozhodla hlavně podpora ostravského publika?
Ano, dělá to opravdu strašně moc. Nakonec je to důvod, proč se sem všichni rádi vracejí. Cítí tady atmosféru, publikum v Ostravě umí fandit a ještě navíc atletice rozumí. Takových závodů je na světě málo, řekl bych tak maximálně tři, co se týče takové podpory publika, která vás ženě k úplně jiným výkonům. Pokud jsou tam navíc dobří spíkři, kteří diváky správně naladí, je to ještě lepší. V tom je Zlatá tretra výjimečná.

Co říkáte na vývoj Zlaté tretry, která se v posledních letech stala mítinkem přitahujícím pozornost celého světa?
Je úžasné sledovat, co všechno se tady událo. Zrovna včera jsem na cestě do Ostravy přemýšlel, kdy jsem tady vůbec poprvé závodil. Nakonec jsem nepřišel na to, zda to bylo v devatenácti, dvaceti nebo ještě dřív. Musel bych se podívat do nějakých statistik, abych zjistil, kdy to přesně bylo. Každopádně ty změny kolem Zlaté tretry vnímám už třicet let. Když jsem byl dneska znova na stadionu, pořád jsem hledal staré betonové ochozy. To se vám hned vrací vzpomínky na dřívější časy. Je neuvěřitelné, jak se tady všechno během let proměnilo a co všechno se nejen pro atletiku udělalo. Nemyslím jenom stadion či hotel, ale třeba taky to, jak pan Světlík změnil průmyslový areál.

Zatímco váš rekord se datuje dvacet let zpět, před deseti lety jste se na Zlaté tretře loučil s kariérou. Jak to tenkrát probíhalo?
Pamatuju si, že tehdy byla strašná zima. Zůstával jsem na stadionu ještě hodně dlouho po závodě a podepisoval se lidem, kteří tam v té zimě stáli. Bylo to hezké a zároveň smutné, protože víte, že něco končí. Ostrava pro mě končila právě tou formu, že jsem věděl, že už si tady více nezazávodím. Byl jsem přesvědčený, že se nikam vracet nebudu.

V roce 2006 se v Ostravě mimo jiné poprvé objevil Usain Bolt. Vnímal jste jej už tenkrát jako budoucí hvězdu?
Určitě jsem ho vnímal, ale nebylo to takovým způsobem jako dnes, kdy je z něj megastar, která drží atletiku nad vodou. On je tím, kdo výrazně ovlivňuje sport ve světě, což je pro atletiku dobře.

Vy se kromě trenérské práce u mladých oštěpařů věnujete také funkci ředitele Zlaté tretry. Do jaké míry vás jako bývalého úspěšného sportovce naplňuje tato manažerská role?
Jsem moc rád za to, že jsem byl osloven, zda bych nechtěl dělat ředitele mítinku, se kterým žiju opravdu hodně dlouhou dobu. Věděl jsem, že lidi, kteří v té době chtěli udělat změny, jsou schopní a že to bude fungovat. Zlatá tretra je snad kromě brněnské motocyklové Grand prix každoročním vývozním artiklem do celého světa, kterým se můžeme chlubit. V tomto směru je to výborné, unikátní a doufám, že Zlatá tretra tady bude ještě za sto let a že bude stejně kvalitní nebo ještě lepší.

Stihnete během vašich návštěv také blíže poznat Ostravu?
Abych přiznal, Ostravu jsem zatím až tak moc nepoznal. Byl jsem se v minulosti podívat třeba na Stodolní nebo na radniční věži, takže pár míst znám. Možná, že bych se sem mohl jednou vrátit a více si to tady užít. Chtělo by to aspoň dva tři dny. Vím, že Ostravu hodně lidí bere jako místo s těžkým strojírenstvím, ale málokdo zná její okolí, které jsem viděl a vím, že je nádherné. Líbí se mi tady.