Knihy mají budoucnost!

Začínali jako garážová tiskárna, dnes jsou jedním z největších výrobců knih v Evropě. Takový je ve zkratce příběh českotěšínské tiskárny FINIDR, která se od roku 1994 vypracovala v lídra oboru. V moderních provozech zaměstnává 550 lidí, kteří vytisknou více než 24 milionů knih za rok. Obrat dosahuje bezmála jedné miliardy korun a prestiž značky roste nejen v Česku, ale i v zahraničí kam míří tři čtvrtiny produkce.

„Vždy kvalitně a včas“, hlásá krédo ryze tuzemské firmy, která dlouhodobě spolupracuje s řadou významných nakladatelů, a to včetně náročných trhů v Německu, Francii či Anglii. Více o tom, jak se vyrábějí knihy pro 45 zemí světa a jak se postupně prosadit, nám v rozhovoru řekne majitel a jednatel společnosti Jaroslav Drahoš.

Vaše tiskárna vznikla v roce 1994. Jak náročné byly začátky?
Začínali jsme opravdu na zelené louce. Už od založení jsme věděli, že se chceme zaměřit na tisk knih. Pronajali jsme si proto malou halu, v polygrafii se tomu říká hanlivě „garážová tiskárna“, a do ní jsme instalovali tři tiskové stroje, které jsme pořídily pomocí leasingu. Další knihařské zpracování jsme realizovali v kooperaci. Spousta lidí nás od tohoto záměru zrazovala. Mnohokrát jsem slýchával názor, že to není dobrý nápad, že se knihy číst nebudou, případně že je velmi rychle vytlačí elektronická média. Dnes jsem rád, že jsem tomu nevěřil. Tištěná kniha má obrovskou tradici, která bude podle mého názoru ještě dlouho trvat. Stejná skepse v našem odvětví v této době panovala také k technologii ofsetového tisku, který téměř výhradně používáme. Zaručené informace, že digitální tisk zcela nahradí tisk ofsetový, se v průběhu času nepotvrdila. Digitální tisk se sice stále vyvíjí, je stále kvalitnější a produktivnější a má své místo v polygrafii, nicméně i 23 let po založení tiskárny jsem přesvědčen, že ještě dlouho nenahradí v naší oblasti tisku knih ofsetový tisk.

Mohl byste váš vzestup vyjádřit i konkrétními čísly?
První rok činnosti jsme ukončili s devatenácti zaměstnanci. Kromě své svěřené oblasti jsem chodil do práce na pátou hodinu, abych pomohl zabalit a vyexpedoval archy, které byly vytištěny přes noc. Potom jsem si dělal svoji práci a odpoledne šel opět do výroby pracovat tam, kde bylo potřeba. Bylo to náročné, ale jsem za to vděčný. Řadu věcí jsem se musel naučit a mnoho věcí jsem také pochopil a viděl jinak. Několik let jsme byli v práci 12 až 14 hodin denně a to včetně víkendů. Pokud jde o čísla, v prvním roce jsme zaměstnávali devatenáct lidí a měli obrat 46 milionů, dnes máme obrat bezmála miliardu a 550 zaměstnanců. Zatímco jsme tehdy vyrobili zhruba dvanáct až patnáct titulů měsíčně, nyní je to bezmála 900 různých titulů za měsíc.

Změnila se také struktura vaší produkce, a co tvoří její základ?
V tomto směru jsme konzistentní a strategii držíme od roku 1994, kdy jsme se vědomě rozhodli pro trh knižních publikací. Vybrali jsme si sice složitější, ale zřejmě úspěšnější cestu podniku, který je schopný zvládat větší počet různých titulů. S naplněním této strategie je určitě spojena složitější příprava včetně organizace celé tiskárny. Také jsme nikdy nechtěli vyrábět příliš velké náklady knih. Tyto zakázky sebou nesou mimo jiné negativa typu velkého tlaku na cenu. Jinak pohled na strukturu naší produkce může být různý. Knihy dělíme na paperbacky, neboli měkkou vazbu, a na knihy s pevnou vazbou. Dále je to dělení na klasickou černobílou produkci a náročnou barevnou produkci. Obojí opět ve formě paperbacku nebo pevné vazby. Jediná změna oproti začátkům je v tom, že dříve byla pro nás stěžejní černobílá produkce v pevné vazbě. Nyní tiskneme hlavně náročnou barevnou produkci v pevné vazbě.

Proč tato změna nastala?
Vlivů, které to ovlivnily, je více. Máme špičkové lidi na strojích, které umí vyrobit perfektní kvalitu. Proto ji také můžeme nabídnout našim zákazníkům. Došlo také ke změně požadavků na trhu. Projevuje se to například tím, že černobílou produkci částečně nahrazují digitální knihy. Velkou roli však hraje také význam a očekávání, které mají zákazníci od dnešní knihy. Zatímco v 15. století plnila kniha funkci nosiče informací, s bouřlivým rozvojem internetu došlo k zásadní změně. Osobně to vnímám tak, že z knihy se stal především předmět pro radost. Je to dárek, který dáváme sobě i ostatním, který osloví svým provedením i nezaměnitelnou vůní papíru, lepidla a barvy. Možná je i toto důvod, proč lidé většinou sáhnou po knize, která je nejen obsahově, ale i barevně zajímavá. Proto i u nás převažuje právě barevná produkce.

Měli jste od počátku vizi tiskárny evropského formátu?
Ano. Od začátku jsme byli zaměřeni na zahraniční trh. Vždyť první kniha, kterou jsme expedovali, šla k německému zákazníkovi, se kterým spolupracujeme doteď. Naše zaměření na západ od českých hranic je tedy tradiční. Postupně se však mění význam zahraničních trhů, na které jsme dodávali nejprve zhruba 50 a později až 85 % naší produkce. Začínali jsme v Polsku a Německu a později se rozšiřovali například do Francie a Anglie, kde spolupracujeme s významnými nakladateli. Tuzemský trh nyní tvoří asi 25 %.

S jakými překážkami jste se museli vypořádat, abyste uspěli v zahraničí?
Bylo to docela problematické, dokud nefungoval Schengenský prostor. Největší překážkou byly uzavřené hranice. Přestože se zdá, že u knih nejsou tolik důležité termíny dodání, opak je pravdou. Zákazníci berou jako samozřejmost, že k nim knihy dorazí v přesně určený čas. V počátcích, kdy byla běžná dlouhá zdržení na hranicích, bylo pro nás těžké nastavit logistiku tak, aby zákazník knihy dostal v termínu, který požadoval. Se zavedením volného pohybu zboží a osob už jsme byli schopni plnit i mnohdy výrazně zkrácené termíny dodávek. Na začátku fungování jsme byli vděčni za každou zpětnou vazbu od zahraničních zákazníků, jejichž náročnost v kvalitě byla pro nás hnací silou k tomu, abychom se zlepšili a přenesli tyto standardy i na tuzemský trh.

Jakým vývojem prošel od roku 1994 výrobní proces v tiskárně?
Tento vývoj se dá popsat třemi slovy. Jsou to kvalita, produktivita a rychlost dodávek. Už v roce 1995 jsme se rozhodli kvůli těmto požadavkům uzavřít výrobní proces a postupně přestat kooperovat a mít všechny výrobní procesy pod kontrolou a jednou střechou. Nejprve jsme pořídili provoz v Ostravě a následně jsme v roce 1997 koupili bývalý výrobní areál v Českém Těšíně, kde sídlíme dodnes. Za těch 23 let došlo k zásadním změnám v polygrafii a samozřejmě také i u nás. Příkladem je třeba příprava tiskového stroje, kdy se dříve tiskový stroj připravoval 45 minut, než začal tisknout a pak tiskl rychlostí 5 až 8 tisíc archů za hodinu. Dnes je možné připravit tisk za 3 minuty a rychlost oboustranného tisku je 18 tisíc archů za hodinu. To je zásadní z hlediska produktivity i kvality. Investice do moderních zařízení nás posouvají dál tak, abychom mohli vyhovět přáním zákazníkům.

Které prestižní zakázky jste v poslední době realizovali a získali jste také nějaká oborová ocenění?
Ano, získali jsme řadu ocenění, byť je třeba dodat, že knihařské zpracování stojí a padá s vizí nakladatele. Naši úctu tak mají především zákazníci, kteří krásné knihy vytvářejí, a my si velmi vážíme toho, že můžeme být součástí celého procesu. Dostalo se nám například ocenění pro nejkrásnější knihu roku 2016 od rakouského ministerstva kultury, ale máme také ocenění z Čech, ze Slovenska, z Německa a Švýcarska. Pokud mám někoho vyzdvihnout, tak je to úžasná spolupráce s Nakladatelstvím Slovart, s.r.o., kde vznikají kreativní a krásné knihy, které opravdu pohladí i na duši.

Co soudíte o perspektivách oboru?
Jsem přesvědčen, že kniha má budoucnost. A je to i logické. Digitální média přece jen na smysly člověka působí jinak. Mnozí vědci tvrdí, že vnímání pomocí prstů umocňuje dojem z knihy a jejího obsahu. Ostatně i naši zákazníci jsou přesvědčeni o tom, že se knihy číst budou. Dokonce dochází k synergii mezi digitální a tištěnou knihou. Mnoho lidí si totiž po koupi digitální knihy, která se mu zalíbí, následně koupí i tištěnou verzi.

Rozhovor byl publikován v časopise Průmysl Dnes, ročník 2017

Foto: Finidr