Ruční výroba je pro nás srdcovou záležitostí
Jedním z výrobních odvětví, kde má stále nezastupitelnou roli řemeslná práce, je obuvnictví. V Česku jeho věhlas tradičně šíří společnost Baťa, která zachovává ruční šití obuvi a kvalitu řemesla v malé továrně v Dolním Němčí nedaleko Uherského Hradiště. Tamní výrobní divize zaměstnává přibližně 130 lidí, kteří se podílejí na roční produkci ve výši 240-tisíc párů obuvi. Jedná se o jediný kompletní výrobní závod baťovského koncernu v celé Evropě.
Obuvnická továrna v Dolním Němčí byla založena v roce 1971 pod tehdejším státním podnikem Svit. V roce 1992 výrobu převzala společnost Baťa, která sortiment postupně specializovala na pánskou a dámskou vycházkovou obuv, dále na zakázkovou výrobu a také na zdravotnickou obuv pro diabetiky. Boty z Dolního Němčí míří nejen do mezinárodní obchodní sítě Baťa, ale i k dalším zákazníkům z Česka a zahraničí, zejména pak do Rakouska, Švýcarska či Německa.
Jak je možné, že prakticky celá výroba obuvi probíhá manuálně? „Ruční výroba je dnes sice trochu zvláštnost, ale ne v obuvnictví. Dokud budeme boty vyrábět z přírodního materiálu, tedy hlavně z usní, budeme ruční práci potřebovat. Už jen proto, aby sekáč již v první fázi výroby zpracoval materiál a vyhnul se vadám, které jsou na kůži přirozené,“ odpovídá Lenka Maňásková, ředitelka továrny společnosti Baťa v Dolním Němčí, kde vyrábějí boty buďto bočně obšívané, nebo lepené. Jako základní materiál používají z 90 % usně, většinou hovězinu, občas kozinu či vepřovice. Výjimečně se přírodní materiály kombinují s textilem, případně s kůžemi potaženými fólií, které jsou běžné v unifikované výrobě.
Zatímco vysekávání kůže a následné šití, které je doménou žen, se bez řemeslné zručnosti neobejde, částečné minimalizace ruční práce lze docílit při montáži podešve, kde záleží na použité výrobní technologii. Šikovnost a preciznost ševcovské práce tedy zůstává, ale mění se požadavky zákazníků, kteří ovlivňují finální podobu obuvi. „Dnešní obuv je více designová. Už i český zákazník chce boty střídat častěji. Neshání pouze takové, které vydrží celé dva roky záruky, ale rozhoduje se hodně podle módy. Dříve musely boty být hlavně funkční a na dlouho. Teď se svět zaměřuje na fashion stránku věci, jdeme více po barvách, designu a různých kombinacích materiálů, což je pro nás výzva,“ vysvětluje ředitelka obuvnické továrny.
Hrdost na vlastní výrobu
Z Dolního Němčí jde více než 50 % produkce přímo do obchodní sítě společnosti Baťa, to znamená hlavně na český a italský trh a částečně také do Chile a Peru. Jedná se o boty značky Weinbrenner, což je outdoorová obuv. „Mimo Baťu máme další zákazníky a pohybujeme se na volném trhu. Stabilního zákazníka máme například v Rakousku. Vyrábíme mu obuv podle jeho designu a materiálů. Boty se potom dodávají na trh nejen v Rakousku, ale i v Německu, Švýcarsku a Holandsku. Jsou to velmi úspěšné modely,“ pokračuje Lenka Maňásková.
Velmi si cení toho, že zákazníci z těchto zemí vnímají důležitost podpory evropské výroby, která je neporovnatelná s asijskou konkurencí z hlediska cen, mzdových nákladů, kvality i výrobních podmínek. „Konkurovat asijským výrobcům můžeme stěží. Zvláště když vyrábíme jen zlomek toho, co ve finále nabízejí obchody Baťa. Naší výhodou je, že jsme zaměřeni na specifický okruh výroby a že šijeme pro vlastní společnost. Baťa je hrdý na to, že stále má v Česku továrnu a chce podporovat naši produkci. Automaticky počítá s tím, že část sortimentu se vyrobí u nás, a to bez ohledu na to, že by mohl daný výrobek koupit v Asii levněji,“ říká ředitelka jediné tuzemské továrny Baťa.
Součástí jejího sortimentu je také výroba speciální diabetické obuvi, která je certifikována a předepisována lékaři pod značkou Medi. Továrna v Dolním Němčí je největším českým výrobcem obuvi pro diabetiky, kterým nabízí i kusovou výrobu přizpůsobenou přímo na míru. Od přípravy vzorku, přes zpracování technické dokumentace, až po finální výrobek v optimálním případě neuběhne ani týden. „Dovolím si podotknout, že je to výroba speciální obuvi za velmi příznivé ceny. Navýšení je maximálně o šest set korun oproti standardní ceně. Bereme to tak, že je třeba lidem vyjít vstříc,“ doplňuje Lenka Maňásková.
Výrobní divize v Dolním Němčí ovšem není pouze českým unikátem. Je také jedinou evropskou továrnou společnosti Baťa, která pokrývá celý výrobní proces. Začíná vlastním designem, modelárnou a zajišťuje sekání, šití i spodkovou montáž. Mimochodem, jedna z nejznámějších světových značek dnes zaměstnává více než 40-tisíc lidí a produkty vyrábí ve 25 zemích. Globální roční produkce firmy Baťa se pohybuje kolem 150 milionů párů bot. Kapacita tuzemské továrny, která se v posledních letech pohybovala mezi 200 až 300-tisíci páry obuvi, je sice malým dílkem, ale velmi významným. Připomíná základy ševcovského řemesla, na kterých začal Tomáš Baťa před 125 lety budovat úspěšné impérium.
Nové projekty i rodinná tradice
Kapacita výroby, která se dělí na sekací a šicí úsek a spodkovou montáž, byla v průběhu let 2017 a 2018 mírně navýšena. A to díky rozšíření úseku montáže, kde byla zprovozněna druhá linka. Výrobní divize je tak soběstačnější a letos může kapacitu mírně navýšit. Plánovaných 240-tisíc párů obuvi, z nichž zhruba 140-tisíc půjde do sítě Baťa a zbylých 100-tisíc zamíří k ostatním zákazníkům, je ovšem při stávajícím počtu 130 zaměstnanců maximum.
„V Česku je prakticky nemožné najít vyučeného ševce, který by hledal práci. Proto se snažíme výrobu rozvíjet pomocí technologií. V minulém roce jsme se zaměřili na nákup zařízení. Koupili jsme nové lisy, dále balicí stroje nebo stroje na nanášení lepidel. Jsou to drobná zařízení, která nás účinně posouvají k tomu, abychom usnadňovali náročnou ruční práci,“ upřesňuje ředitelka továrny s tím, že investice do nových technologií byly v řádu stovek tisíc korun.
V Dolním Němčí zahajují také další rozvojové projekty, na kterých participují zákazníci i partneři. Jedině tak lze držet krok s vývojem na trhu. „Nechceme zůstat u standardní výroby, ale musíme být schopni nabízet i novinky. Proto spojujeme síly se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati, která bude otevírat Centrum výzkumu obouvání. Nabízí nám služby jako 3D tisk a vývoj nových technologií, třeba membrán. To nás posouvá vpřed stejně jako spolupráce s firmou Baťa Innovation Lab, která je součástí koncernu,“ upozorňuje Lenka Maňásková na důležité partnery.
Letošními inovacemi budou stélky vyrobené z nového typu ortholitové pěny, která má komfortnější vlastnosti. Očekávat se dají i nové diabetické modely a novinky v tradičním sortimentu. Značka Baťa totiž jednotlivé kolekce každoročně obnovuje, což je úkolem designérů, kteří se zabývají novými trendy. Těm naopak ve srovnání s jinými obory odolává ševcovská práce, která je pořád o těžké dřině vyžadující fyzickou zdatnost a hlavně lásku k řemeslu. Automatizace se ve výrobním procesu zatím prosadila jen částečně.
„V dnešní době 2% nezaměstnanosti je obtížné přijmout do výroby nového člověka. Drží nás lidé, kteří tady jsou léta a mají mezi sebou vybudované osobní vztahy. Jsou to celé rodiny a spousta zaměstnanců u nás působí více než 20 let. Obuvnickou práci berou jako svoje poslání, je to pro ně srdcová záležitost, což je přístup, na kterém stavíme, a věřím, že tomu tak bude i v dalších letech,“ dodává ředitelka výrobní divize společnosti Baťa.
Článek byl publikován v časopise Průmysl Dnes, ročník 2019
Foto: Baťa
