Článek o výrobku: Návrat do života s keramickou taškou

Důkazem, že osudy historických staveb se často ocitají na hraně mezi důstojnou obnovou a neodvratným zánikem, je bezesporu zámek Štědrá na Karlovarsku. Po mnoha desítkách let bez potřebné péče a údržby se tato památka dostala do havarijního stavu. V devadesátých letech přece jen svitla naděje, když zámek získal italský majitel, který plánoval velkolepou přestavbu na hotel se čtyřiceti pokoji. Ale jak už to někdy bývá, zůstalo jen u slibů.

Rozhodující krok k záchraně barokního zámku, který byl postaven rodem Kokořovců v roce 1730, proto musel učinit někdo jiný. Koncem roku 2011 jej po dlouhých a složitých jednáních koupila obec Štědrá, která se do postupné obnovy zámku pustila sice skromněji, ale se stavebními pracemi neotálela a zahájila je hned v následujícím roce. A to jak jinak než od střechy. Pro její pokrytí byla vybrána keramická střešní taška Opál, kterou na tuzemský trh dodává společnost Bramac. „Střecha před rekonstrukcí byla pokryta bobrovkou z roku 1983, která bohužel nebyla kvalitní, praskala a loupala se na povrchu. Krov byl také ve špatném stavu, zejména díky zatékání a dřevomorce došlo na mnoha místech k jeho narušení, takže potřeboval staticky zajistit. Čtyřboká věž se zvonovitou bání, která byla k zámku postavena v 19. století a dnes je jeho dominantou, pak byla kompletně zrekonstruována dle původního vzhledu,“ popisuje stav zámku a nutné stavební úpravy Miroslav Machalec, který je zástupcem společnosti Bramac v regionu Karlovy Vary, Sokolov a Cheb.
Nová střecha není přesnou kopií té předchozí, ale navazuje na ještě starší podobu zámku. Z dobových fotografií byly totiž patrné vikýře, které při bývalých opravách ze střechy zmizely. Obec se proto rozhodla pro navrácení k historicky doloženému stavu a vikýře byly doplněny. „Pokrývačské práce prováděla firma inženýra Milana Kadery z Toužimi. Úroveň řemesla hodnotím jako velmi dobrou. Hlavně detaily vikýřů, volská oka, která vyžadovala odbornou řemeslnou práci, dávájí celé střeše punc kvality. Při výběru konkrétní tašky rozhodovalo zastupitelstvo obce, které ze dvou konkurenčních nabídek vybralo právě naši bobrovku Opál. Ta má s tradiční bobrovkou mnoho společného. Především tedy stejný rozměr, tvar a režnou povrchovou úpravu. Liší se ovšem způsobem zpracování výrobní suroviny, hladkým povrchem a kvalitou vypálení,“ hodnotí Machalec tašku, která dle jeho názoru výrazně zvyšuje šance společnosti Bramac na vstup do oblasti rekonstrukcí historických památek.
Přestože je taška Opál na trhu už od počátku loňského roku, stále je v očích veřejnosti vnímána jako novinka. Tomu se ovšem nelze divit. V obecném povědomí je Bramac dlouhodobě vnímán jako výrobce betonových střešních tašek a investoři jakékoli změny vstřebávají s určitou setrvačností. Jiná je však situace u řemeslníků, kteří se s nabídkou keramických tašek mohli seznámit na odborných školeních, prezentacích a výstavách. „Školení pro řemeslníky organizujeme každoročně v zimních měsících v našich výrobních závodech v Chrudimi a Protivíně. Zde připravujeme několik odborných témat školení, která se skládají z teorie a praktické části, kde si mohou řemeslníci vyzkoušet správné zvládnutí našich materiálů nebo důležitých detailů ve střeše,“ přibližuje Machalec způsob, jakým se nové keramické tašky dostávají do povědomí odborné veřejnosti.
Tu laickou více osloví zdařilé projekty, mezi které se snad již brzy bude řadit i zámek Štědrá. K jeho záchraně byl už nyní učiněn významný krok, neboť pod novou střechou mohou postupně probíhat další rekonstrukční práce. A to nejen na hlavní budově a v jejích interiérech, ale také na hospodářských budovách a v zámecké zahradě. Jak říká František Pánek, starosta Štědré, která má necelých šest set obyvatel, plány na využití zámku jsou už jasné, ale práce zůstává ještě mnoho: „Zámek bude sloužit jako společenské a reprezentativní centrum obce. Rádi bychom již brzy obnovili část nejkrásnějších zámeckých komnat a začali pořádat výstavy, koncerty či svatby. Celková obnova ale bude záležitostí mnoha let a ty nejskromnější finanční odhady jsou na čísle 80 až 100 miliónů korun.“

Článek vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace 6/2013