Rozhovor o trendech: Fotovoltaika patří na šikmou střechu
Zatímco v letech 2009 a 2010 zažívala Česká republika doslova sluneční horečku, během níž se po celé zemi budovaly desítky převážně pozemních fotovolatických elektráren, dnes je situace poněkud jiná. Výroba elektřiny z energie, kterou nám zdarma poskytuje slunce, se oklikou vrátila ke své podstatě. Tedy na střechy rodinných domů.
Nejen o tom, proč byla cesta k tomuto nejrozumnějšímu řešení tolik spletitá, jsme si povídali s Tomášem Barochem, odborníkem, který působí jako vedoucí realizací fotovoltaických elektráren v plzeňské společnosti Czech Nature Energy a zároveň je tajemníkem České fotovoltaické asociace, která se snaží zlepšovat legislativní podmínky pro využívání sluneční energie a také osvětově působit na širokou veřejnost.
Lidé dnes dění kolem fotovoltaických elektráren vnímají jako podivný byznys, a to hlavně kvůli instalacím na polích a vysokým výkupním cenám. Fotovoltaika jako obor tím byla nepochybně poškozena. Kdo za to podle Vás nese odpovědnost?
„Dle mého názoru nesou odpovědnost zákonodárci. Výkupní cena byla v počátcích nastavena v souladu s vysokými investičními náklady. Ovšem již v roce 2009 došlo k výraznému poklesu cen fotovoltaických panelů, což se projevilo v nižších pořizovacích nákladech na fotovoltaickou elektrárnu. Je logické, že čím větší byla instalace, tím menší byly náklady na jednotku výkonu. Už v roce 2009 se počítalo s tím, že výkupní cena prudce klesne, ale novela zákona nepřišla, a tak mohl Energetický regulační úřad snížit výkupní ceny pouze o zákonem daných 5 procent. Dokud nebude rozkryto, kdo jsou anonymní vlastníci mnoha velkých slunečních elektráren, můžeme pouze spekulovat, proč poslanci neodhlasovali změnu zákona. Tento stav a klesající ceny elektráren vyvolaly solární boom v roce 2010.“
Jakým způsobem lze navzdory těmto negativním jevům obhájit fotovoltaiku jako obor?
„Rozhodně je třeba si uvědomit, že vlastníci fotovoltaických elektráren začali v tomto oboru podnikat dle zákonných podmínek, proto nemohu souhlasit s jejich jakýmkoli osočováním. Zvláště vůči majitelům malých střešních elektráren, je současná mediální i politická kampaň krajně nespravedlivá. Pokud se objevily, nebo se ještě i objeví jednotlivé provozovny, u jejichž vzniku byl porušen zákon, pak je jistě správné, aby tyto přišly o licence i o státní podporu. Bohužel se v našem státě stává, že téměř každé odvětví podnikatelské činnosti s sebou přináší vedle poctivých podnikatelů i ty nepoctivé vychytralce. Obecně by se určitě nemělo zapomínat na fakt, že sluneční elektrárny vyprodukují během roku řádově 2 miliony MWh elektrické energie, čímž z ekologického hlediska uchránily naše ovzduší od 1,4 milionu tun emisí CO2.“
Poměrně dlouhou dobu platil tzv. Stop stav na připojení nových fotovoltaických elektráren do přenosové soustavy. Může se i dnes stát, že člověk bude mít problémy s připojením malé střešní elektrárny?
„Administrativa je dnes prakticky stejná, jako byla před zmiňovaným Stop stavem. Je možné, že i dnes nebude vaše žádost o připojení kladně vyřízena. Vše záleží na místních podmínkách a stavu distribuční soustavy.“
Pojďme už nyní ke spojení šikmá střecha a fotovoltaika. Kam se obor posunul od roku 2009, kdy v České republice začínala sluneční horečka?
„Tady je třeba říci, že fotovoltaika patří na střechu a šikmá střecha k tomu přímo vybízí. Posun k lepšímu vnímám především v tom, že jsou dnes finančně podporovány pouze instalace na budovách, takže nedochází ke zvětšování rozlohy elektráren na volných plochách.“
Lidé u fotovoltaických elektráren nejvíce sledují parametry jako je výkon či návratnost investice. Ale v případě šikmých střech je důležitá i technická stránka, montáž. Na co nejčastěji investory upozorňujete, aby jejich střecha splnila vše pro provoz elektrárny?
„Pochopitelně, že i u šikmé střechy se dbá především na výkon a návratnost investice. Tyto parametry jsou ovlivněny především sklonem a orientací střechy. Ideální je pro tuzemské podmínky jižní orientace se sklonem 35 stupňů, ale prakticky plného výkonu se dosahuje od jihovýchodu po jihozápad se sklonem od 25 do 45 stupňů. Ale ani nepříznivě orientované střechy nejsou bez šancí, lze na nich s úspěchem použít fotovoltaické panely jiné konstrukce, které nejsou tak náchylné na orientaci ke slunci, jako jsou nejčastěji používané panely z krystalického křemíku.“
Můžete prosím charakterizovat nejdůležitější zásady při projektování a realizaci střešních elektráren?
„Elektrárny jsou sluneční, proto je velmi důležité brát ohled především na možné zastínění od sousedních objektů, ale i komínů, antén, přívodů elektřiny a dalších konstrukcí, vyskytujících se na střeše.“
Jaké montážní systémy pro šikmé střechy se dnes nejvíce používají? Lze je nějak porovnat?
„Na šikmé střeše se konstrukce elektrárny nejčastěji kotví do krovu, konkrétně do krokví. Pro tento účel jsou dnes dostupné kotvicí prvky určené pro jednotlivé typy střešních krytin. Na plechové střechy se dá použít i kotvení pomocí příchytek, které se sevřou kolem falcu plechové krytiny. Na typu krytiny dnes již významně nezáleží. Rozdíly jsou jen v oblíbenosti různých krytin u montážních firem.“
V čem právě ony potřebují nejvíce poradit, pokud nemají s realizací střešních elektráren mnoho zkušeností?
„Nejdůležitější je vlastní kotvení nosné konstrukce panelů ke krovu a výběr vhodného materiálu. Zde rozhodně nedoporučuji šetřit. Další úskalí je pak samotné srovnání panelů do řady, aby nevznikaly zuby a podobné estetické nedostatky. Předpokládám, že firma s malými zkušenostmi si k jejich získání na stavbu povolá alespoň jednoho zkušeného člověka.“
Dochází během montáží k nějakým typickým chybám? Setkáváte se s reklamacemi?
„Nejčastější chybou z let minulých je honba za maximálním využitím plochy střechy, kdy nejsou respektovány minimální odstupy od krajů střechy nebo hromosvodu. Nezřídka se setkáváme s případy, kdy panely přesahují přes hřeben. Nejen, že taková instalace nadměrně zatěžuje celou konstrukci držící panely a tím i samotnou střechu, ale především i estetická rovina značně trpí. Fotovoltaická elektrárna může sloužit jako ozdoba střechy a celého domu, ale některé instalace jsou opravdu krajně nevzhledné a vypovídají pouze o majitelově touze po maximálním výkonu.“
V jakých číslech je dnes odvětví střešních elektráren v České republice?
„V loňském roce se, myslím, na střechách instalovalo v podobném tempu jako v letech 2009 až 2010, kdy bylo zprovozněno několik tisíc slunečních elektráren. Letos je jejich růst citelně pomalejší. Očekává se možná pouze tisícovka nových provozoven. Pro další rok je reálná situace, kdy již nebude poskytována žádná podpora ve formě výkupních cen pro nové instalace. Návratnost investice tak bude vycházet jen z úspory za platby za elektřinu, což při současných pořizovacích cenách elektráren může znamenat další instalace, které již nijak nezvýší budoucí cenu elektřiny a tudíž by neměly být trnem v oku ostatních lidí neprovozujících fotovoltaickou elektrárnu. Důležitým aspektem pro další rozvoj fotovoltaiky bez podpory je zrušení povinnosti vlastnit na provoz elektrárny licenci. Při nulové výkupní ceně prakticky nepůjde o podnikání, neboť nebude generován žádný zisk a noví majitelé slunečních elektráren by se tak nemuseli stát osobami samostatně výdělečně činnými.“
Které faktory nejvíce ovlivňují návrat fotovoltaiky na střechy?
„ Hlavním faktorem byla změna zákona, která uznává podporu pouze zdrojům umístěným na střeše nebo fasádě budovy. Proto mohu bez nadsázky tvrdit, že fotovoltaika se na střechy již fakticky vrátila a už druhým rokem se jí tam daří a sluší jí to. Pevně věřím, že u tohoto trendu ještě řadu let vydržíme. Ačkoli nijak se nezříkám možnosti výstavby sluneční elektrárny i na volné ploše, pro kterou se nenajde vhodnější využití.“
Rozhovor vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace 5/2013
