Rozhovor o stavebnictví: Proč stavět jednoduše a levně, když to jde složitě a draze?

Na světě je mnoho názorů a otázek, s nimiž se každý z nás může či musí nějak vyrovnat a zaujmout k nim vlastní stanovisko. Některé názory se říkají a otázky pokládají rázně a hlasitě, jiné zase skromně a potichu, některé jsou prosazovány silou, jiné zase nenásilně a přirozeně. Názory Jiřího Svobody, odborníka v oboru fyzika materiálů a amatérského badatele na poli výstavby pasivních domů a zateplování, bychom mohli označit za pokrokářské, revoluční, rozumné nebo logické. Všechna tato slova jsou však příliš málo výstižná, a tak se pojďme s jejich skutečným zněním a obsahem blíže seznámit prostřednictvím následujícího rozhovoru.

S výsledky Vaší stavitelské práce se čtenáři mohli seznámit v minulém čísle časopisu Střechy-Fasády-Izolace, kde byl zveřejněn Váš článek o svépomocné nízkonákladové výstavbě pasivního rodinného domu. Na čem pracujete momentálně?
„Snažím se dát dohromady cenově dostupnou kompaktní jednotku s tepelným čerpadlem pro pasivní rodinné domy, která by levně topila a ohřívala vodu a navíc by dům v létě zadarmo klimatizovala. Průběžně se mi ozývají lidé, kteří mají o nízkonákladovou pasivní výstavbu zájem a kterým se snažím ve spolupráci s jedním mladým projektantem poradit a pomoci. Jinak se dá říct, že hledám nadšence, kteří by se chtěli podílet na některých dalších projektech. Pokouším se třeba  sestavit výměník, který by v panelových domech celoročně zajišťoval předehřev vody vzduchem odsátým z interiéru jednotlivých bytů. Zatím jsem však nenarazil na firmu, u které bych si mohl ověřit, že výměník bude fungovat tak, jak očekávám. Přitom po nikom nechci, aby vyvíjel nějaké převratné novinky. Jde mi pouze o ověření těch výrobků, které už se nyní běžně dělají, avšak použity by byly poněkud jiným způsobem.“

Jak vidno, zabýváte se i novými řešeními pro panelové domy. Ty se dnes především zateplují. Bude to ale do budoucna stačit?
„Tady je třeba si říct, že opravdu kvalitní zateplení je tím nejsprávnějším řešením a velmi pravděpodobně bychom měli díky němu s paneláky na dalších padesát let vystaráno. Tedy v tom smyslu, že nebudeme muset v průběhu let přemýšlet o dalších velkých investicích do úsporných opatření. Existuje řada studií, které dokazují, že kvalitní zateplení patří mezi rentabilní investice. Navíc má přidanou hodnotu, protože snížení energetické náročnosti staveb vede v konečném důsledku k ochraně klimatu. Myslím, že by v praxi mělo jít o to zateplit kvalitně, ale zároveň levněji, než je tomu dosud. Ceny zateplovacích prací se určitě dají srazit na nižší úroveň, zvláště v dnešní době, kdy firmy spolu soupeří o zakázky a výrobci produkují obrovské množství tepelných izolací.“

Zmínil jste obrovskou produkci izolací. Když mluvíme o panelových domech, kde se izolace aplikují na rozsáhlé plochy fasád, nabízí se otázka: jaká je současná úroveň jejich zateplování?
„Většinou se bohužel jedná o jakési polozateplení, kdy se na fasádu nalepí deset až dvanáct centimetrů polystyrenu, okna se vymění za plastová s izolačními dvojskly a střecha se zateplí patnácti nebo maximálně dvaceti centimetry polystyrenu. A tím je vše vyřešeno. Vůbec se neřeší třeba změna systému vytápění. Při vzrůstající ceně energií se ale za deset, dvacet let zase můžeme ptát, co s tím dělat? Nechat to tak a zbytečně platit za drahé vytápění, nebo přidat izolaci? V každém případě se nám žádné z dodatečných opatření nevyplatí ve srovnání s tím, jaký efekt má zateplení provedené pořádně a najednou. Rozhodně je třeba se striktně vymezit proti dosavadní praxi polozateplování paneláků dokonce podporovanou státními programy. Významnou část rentabilně dostupného potenciálu úspor, který můžeme považovat za jakési bohatství naší společnosti, totiž tímto nenávratně ztrácíme. Většina stavebních firem a projektantů ale problematiku takto nevnímá a je pro ně důležité realizovat pouze jakési ‚doporučené‘ opatření. Ve stavební branži dle mého soudu chybí motivace dělat správná a pro uživatele optimální řešení. Na prvním místě tedy není prospěch zákazníka. Přitom jde o obor, v němž se pohybují vzdělaní lidé, kteří jsou školeni a měli by se neustále podílet na zdokonalování výstavby. Místo toho se hraje pouze podle pravidel firem a není tu nikdo, kdo by byl nad věcí a usměrňoval vývoj nezávisle na všelijakých vlivech. Tuto roli nejsou schopny plnit ani stavební fakulty ani různá centra pasivních domů.“

Nemůže být problém i v tom, že ve společnosti obecně chybí vůle investovat čas a peníze do náročnějších řešení, byť mohou být z dlouhodobého hlediska efektivnější?
„Myslím, že už dobře víme, že z technického hlediska není na kvalitním zateplení nic složitého. Vše už je vymyšleno, máme k dispozici jak materiály, tak potřebné znalosti. Chce to jen začít hledat optimální řešení také z hlediska nákladů, úspor a komfortu lidí, kteří v těch domech žijí. Je přece ohromná škoda, že nevyužíváme to, co už o zateplování víme a spoustu poznání vyhazujeme do koše. Umíme si spočítat, že nalepení určité tloušťky polystyrenu na fasádu přinese určitý efekt a ten můžeme vůči tloušťce podle vhodných kritérií zoptimalizovat. Ale v praxi místo toho používáme mnohem menší tloušťky. Stále se ženeme za něčím novým, krásným, technologicky náročnějším a přitom neumíme v dostatečné míře využít ani to jednoduché, co už dávno máme k dispozici.“

Do podpory úsporných opatření ve stavebnictví se v nedávné době pustil i stát formou dotačního programu Zelená úsporám. Je ale otázkou, zda v tomto směru naplnil očekávání?
„Dá se říct, že tento program udělal svým způsobem více škody než užitku. Vůbec nevedl k co nejvyššímu využití lehce dostupného potenciálu úspor a dotace se díky tomu z velké míry používaly na zcela standardní stavební opatření. Často byly vydávány za účelem zmiňovaného polozateplení a podobně. Hodně mě to zklamalo, protože podmínky byly nastaveny příliš měkce a dotace byly naopak neúměrně vysoké. Logicky se objevila obrovská poptávka a úředníci najednou zjistili, že jim chybějí miliardy na uspokojení všech zájemců. I toto svědčí o uspěchanosti a nepromyšlenosti celého programu a jistě je za tím, v lepším případě, spousta lobování. Je to absurdita svého druhu, která potvrzuje skutečnost, že jako společnost nehledáme a neuplatňujeme dobrá řešení, ale stačí nám jakýsi průměr, který dočasně většinu uspokojí.“

Jakým způsobem bychom tedy mohli uvádět do praxe ta správná řešení?
„Určitě mají smysl správně nastavené dotační programy. Jen se obávám, že zatím o jejich vytvoření nikdo neuvažuje. Sám jsem se zkoušel obracet na příslušná ministerstva, kde mi bylo řečeno, že nemají v úmyslu podporovat například pilotní projekt kvalitně a efektivně zatepleného panelového domu. Na finančně a investičně náročná, avšak rentabilní úsporná opatření ne každý má, a proto by zřejmě stálo za to nabídnout lidem atraktivní půjčky, kterými by se podpořila výstavba nových pasivních domů či kvalitní zateplení starších staveb.“

Pasivní dům tedy z dnešního hlediska považujete za optimální řešení pro každého, kdo chce mít energeticky efektivní a zároveň komfortní bydlení?
„Ano, pasivní dům je dnes projevem optimalizace. Původně to byl jakýsi fyzikální experiment, ale v současnosti je přirozeným výsledkem toho, že chceme bydlet v domě, jehož výstavbu pořídíme za stejné peníze jako každý jiný dům, ale dáme minimální peníze za jeho provoz. Bohužel, místo toho tady existují trendy pasivní domy předražovat a instalovat do nich drahé technologie, jejichž přínos je přinejmenším sporný. Vidím to tak, že v domě potřebujeme docílit maximálního pohodlí vnitřního prostředí, což je možné hlavně díky jeho kvalitní izolaci od vnějšího prostředí. To je přece ten koncept pasivního domu. Jestli tam větrám s rekuperací nebo ne, to je věc podružná, která v domě být může a nemusí a rozhodně na ní celý koncept nestojí. Podstatná je kvalitní tepelná izolace a dostatečná těsnost střechy, fasády, spodní stavby a oken. Jestliže toto budeme dobře provádět, tak jsme na správné cestě k tomu, abychom přestali mrhat potenciálem úspor, který tady máme.“

Takže se oklikou vracíme zase na začátek ke hledání poučených nadšenců, kteří by byli ochotni a schopni ve stavební praxi prosazovat správná řešení jak z pohledu technického, tak i finančního, nebo ne?
„Asi ano, obecně bychom se o to mohli snažit všichni. Někdy stačí jen věřit svému vlastnímu rozumu a nespoléhat na všelijaké úředníky a instituce, které chtějí vše pouze řídit, vydávat povolení a zákazy nebo rozdávat z našich společných peněz dotace na nepříliš vhodné účely. Oficiální cestou se dá dosáhnout jen málo. Tam se na nějakou úspornost, efektivitu a optimalizaci nehledí. Paradoxní je, že na tento stav stále ještě přistupuje většina lidí, kterým nevadí vyhodit statisíce oknem místo toho, aby zapřemýšleli o tom, jak dům postavit nebo zateplit rozumněji. Tady dle mého soudu sehrávají neblahou roli i projektanti, kteří jsou schopni lidi přesvědčit téměř ve všem. Byť to jsou často nepravdy, které nemají opodstatnění. Jako třeba hojně vyslovovaná fráze o tom, že se dům takzvaně zadusí a stěny začnou plesnivět, když je obalíme polystyrenem velké tloušťky. Přitom je jasné, že díky tlustější vrstvě tepelné izolace bude stěna vždy tak teplá, že v ní nikdy nemůže dojít ke kondenzaci vody.“

Na závěr bych se rád zeptal na to, jak jste se vůbec ke stavění a experimentování v oboru energeticky úsporných domů dostal?
„Už jako student jsem měl možnost postavit si dům, ve kterém dodnes bydlím. To bylo před nějakými třiceti pěti lety. Vymýšlel jsem na domě solární kolektory z radiátorů, bylo to období objevování a musím přiznat, že každou chybu jsem pak musel často složitě napravovat. Také mi došlo, že je ten dům vlastně špatně navržený, má spoustu tepelných mostů a tak dále. Následně jsem pochopil, jak je koncept pasivního domu skvělá věc, když pořádná izolace vám umožní instalovat v domě třeba podstatně menší, jednodušší a levnější otopný systém. Proto jsem se někdy v roce 1999 rozhodl naprojektovat a postavit svépomocně další dům, který by byl opravdu podle mých představ. Nepovedlo se mi však příliš dobře zajistit například jeho těsnost a opět tam nebylo vše až tak dokonalé. Zase o kus dál ve kvalitě je nízkonákladová dřevostavba pasivního domu s masivní tepelnou izolací vloženou do příhradové konstrukce, se kterou se na stránkách časopisu již mohli seznámit i vaši čtenáři. Také díky těmto zkušenostem jsem si jedním docela jist. Pořád bude na domech co zlepšovat.“