Řemeslo jako politika a politika jako řemeslo

S horkými letními dny přišla do České republiky politická aféra, která překonala i ty nejšílenější představy o tom, co je v naší společnosti možné. Na základě předběžných výsledků policejního vyšetřování, které se týká korupce či zneužití pravomocí veřejných činitelů, odstoupil premiér a ve vazbě skončilo několik dalších osob dříve "sloužících vlasti". Nyní se čeká, co bude dál. S jistotou můžeme říci snad jedině to, že klidná budoucnost je v nedohlednu.

Aféra bývalého premiéra Nečase nám v plné kráse ukázala mnohé. Nejdrsnější je asi zjištění, že náš společenský vývoj se po roce 1989 dostává do absolutní krize. V politice, ani v žádném jiném oboru lidského konání nemáme jasně stanovená pravidla hry, neznáme hodnoty, kterým bychom mohli věřit a jako občané stále čekáme na někoho lepšího z nás, kdo vystoupí z davu a řekne nám, kudy kráčet a jakými hesly se řídit. Demokracie si ovšem žádá jiný přístup. Jde v ní spíše o to mít plnou zodpovědnost za vlastní život a samostatně se rozhodovat. To jsou ovšem disciplíny, v nichž má naše společnost bohužel největší rezervy. Právě proto si volíme do čela národa politické zástupce, kteří nejsou osobami na svém místě.

No a onen nedostatek správných osob na tom správném místě je klíčovým problémem napříč všemi obory. Vezměme si třeba naše oblíbené střechy. Může mi prosím někdo vyvrátit názor, že většina českých stavebníků není schopna si sama zvolit rozumné řešení pro jejich střechu, ať už novou či rekonstruovanou? A může mi někdo vyvrátit domněnku, že toho lidé nejsou schopni, protože si nedokáží říci, co se jim opravdu vyplatí? A troufá si snad někdo tvrdit, že většina těch, kteří střechy provádějí má zájem na tom, aby odevzdala dílo stoprocentně kvalitní a spolehlivé? Tím chci říci, že pokud i v relativně všední záležitosti, jako je výstavba střech, volíme většinou to, co je levné a nepříliš nekvalitní, nemůžeme čekat, že nám ve velké politice budou vládnout ti nejlepší kladní hrdinové a vzory našich dětí.

Nechci tady všechny současné problémy svádět na českou zálibu v průměru až podprůměru, ale jako napovídají zkušenosti mnoha mistrů pokrývačského, klempířského a tesařského řemesla, přesvědčit zákazníka, že kvalita za vyšší cenu mu opravdu neublíží, je často nemožné. Pak ovšem vítězí šunt, který je skoro vždycky dvakrát dražší než poctivé řešení. Nedivme se ale potom, že si pro státní úředníky a námi zvolené poslance chodí po zuby ozbrojená policie. Vybrali jsme si šunt a podle toho ta scéna vypadá. Za oponou už se mnoho skrýt nedá. Nad policejními manévry ani soudy s nekvalitními politiky či řemeslníky bychom rozhodně neměli jásat. Nejde totiž jen o jejich selhání, ale i o naše vlastní. Měli jsme se zkrátka lépe rozhodnout a dát jasně najevo, že o laciné šunty nestojíme...