Na hraně kriminálu a zásluh o výstavbu

Nevím, zda se mnou budou vážení a milí čtenáři souhlasit, avšak myslím, že nejsem daleko od pravdy, když napíši, že většině lidí se při vyslovení slova tunel vybaví následující asociace: podzemní stavba a finanční podvod. První varianta je pochopitelná naprosto přirozeně, druhá jen díky znalosti pestrých kriminálních praktik, které se v našem hospodářství rozmohly v posledních zhruba dvaceti letech. Je zajímavé, že v budování první varianty tunelů jsme přílišného věhlasu nedosáhli. Zato díky druhému způsobu se o nás dozvěděl celý svět. Ale tak už to chodí na světě, jak by řekla moje babička.
Jak jste si jistě všimli, náš časopis je charakteru ryze stavebního a tunelováním „moderního“ typu se rozhodně zabývat nehodlá. Zabývat se i nadále budeme zejména stavbami a jejich střechami, fasádami a izolacemi. Kromě staveb pozemních nás zajímají i stavby podzemní, tedy i tunely a jejich konstrukce. Právě v zájmu tunelů je psána tato poznámka. Konkrétně pak v zájmu jejich očištění od metafor zavánějících podvodem a pobytem za mřížemi. Rád bych proto upozornil na fakt, že tunel je především náročnou podzemní stavbou, jejíž tunelování probíhá metodami jako je například ražba či hloubení.
Dovoluji si apelovat na tuto definici navzdory životním zkušenostem, které nás relativně rychle poučily, že tunel se nemusí pouze hloubit či razit a že při jeho budování není vždy nutné vyvinout významnější fyzickou námahu. Víme totiž, že tunel lze realizovat i ze zázemí kanceláře. Tedy pokud jsme manažerem firmy a umíme odčerpat finance z jejích účtů na konta firem jiných, nejlépe námi také vlastněných.
Takže navzdory dvojímu přípustnému výkladu slova tunel bych se skromným hlasem přikláněl k tomu nepovažovat slovo tunel primárně za zločin, ale dle dříve zavedených pouček za stavební dílo vyžadující enormního lidského úsilí, jak intelektuálního, tak i tělesného. Vím, že se v naší zemi poslední dobou udělalo více tunelů „kancelářských“ než-li podzemních. Snad by pomohlo, kdyby metaforický význam slova tunel, tedy finanční podvod, byl nově nahrazen například štolou. To by sice mohlo vyvolat nevoli obce hornické, na druhou stranu by to bylo samotnému slovu štola možná ku prospěchu, protože jeho výskyt téměř vymizel současně s útlumem důlní činnosti. Jak vidno, člověk si nevybere a vždy narazí na nějakou kontroverzi. I přes tento pokus o očistu pověsti tunelů připouštím, že při čtení zpráv o „tunelování vytunelovaných tunelů“ či o „tunelu století“ budeme i nadále váhat, zda je jejich zdrojem rubrika Perly naší výstavby, anebo zda patří do hlášení Kriminální ústředny. Zvyk je zkrátka železná košile a nelze se z ní jen tak lehce vyvléknout. Zvykli jsme si tedy i na kriminální tunely. Snad si nezvykneme natolik, abychom dopustili vytunelování jedné z posledních blahodárných surovin země, kterou je smysl pro humor. Zatím ho máme relativně dost, ale co když nás od zdroje někdo odkloní?