Jací jsou Češi? Národní povaha na pranýři
Mnoho bylo již napsáno o tom, jak lze charakterizovat náturu českého národa. Novodobé poznatky však mají ambici vyhnout se klasickým stereotypům. Ale podaří se jim to?
Nejnovější výzkum vedl tým zahraničních odborníků organizovaný pod hlavičkou Nadace pro záchranu malých národů střední Evropy. Tato dobročinná služba byla založena anglickým hrabětem Sussex Stanleyem Lloydem-Wardrobe. Rtuťovitý anglický mocipán tak už hezkou řádku let financuje vědecké projekty, které mají šířit světové povědomí o pozoruhodném národě v srdci Evropy. Nutno podotknout, že původně byl zájem o český národ zahrnut jako součást tzv. "after lunch activities" v denním programu pana hraběte.
Samotný výzkum se opírá o empirické poznatky z každodenního života v Česku. Z autentických výpovědí skutečných Čechů, případně cizinců, se pokusili vědci sestavit aktuální obrázek povahy českého národa.
Zde jsou ukázky jejich zjištění:
"Český národ má dle mého soudu velký vnitřní problém. Jde o to, že jsme silně rozštěpeni na dvě zcela odlišné a vzájemným nepochopením odcizené části. Do té první patří ti, co mají svůj profil na síti Facebook a do druhé ti, co jej ještě nemají a ani neví, jak na to," svěřuje se zaměstnanec pražského Obludária Jirka Loupežník.
Podobně se vyjadřuje i sociolog Jan Fakulta: "Ano, jednota nám zcela určitě schází. Avšak zásadní rozpor vidím spíše v tom, jak se naše společnost štěpí na bezbřehé konzumenty a na ty, kteří dnešní konzum odmítají. Jedni zkrátka chodí do hypermarketů jako do svých uctívaných chrámů, hledajíce bohapustou útěchu v regálech s předraženým zbožím. Druzí naopak vidí v těchto stavbách spíše ztělesnění nezkrotné a zlé ruky trhu, která nenabízí jinou alternativu než rostoucí spotřebu." Mimo diktafony výzkumníků však sociolog zkroušeně přiznává, že zatímco konzumentů je v Česku několik milionů, tak jejich opozice je tvořena skupinou dvaceti osmi rozhádaných intelektuálů.
Jarmila Rajmilá, pracovnice asijského nadnárodního koncernu, vidí svůj národ takto: "Mluvit o národní povaze je pro mne skutečně těžké. Český národ se rychle proměňuje a rád se inspiruje cizími vlivy. Klasická klišé o pivařích a šikovných ručičkách už dávno neplatí. Mé heslo pro národ je jednoduché: když chcete úspěch, myslete korejsky."
Hospodský Břetislav Jalovica se nebojí říkat věci na rovinu: "S vědomím garance mojí anonymity prohlašuji, že český národ je utopen na dně sklenic rozličných druhů piv a pomoci mu může jedině okamžitá abstinence, nebo maximální navýšení pivní spotřeby." Garance anonymity se vztahuje i na to, že vědci neprozradí ostravskou hospodu Pod nafouklým pupkem, kterou pan Jalovica občas provozuje.
Závěrečné slovo má francouzská undergroundová básnířka Louisa-Marie Beshamel, která aktuálně v Praze vydává český překlad své sbírky Teta strýce nikdy nemilovala. "Pokaždé, když namočím svůj brk do kalamáře s inkoustem, vybaví se mi text mé nejúspěšnější básně, která se dobře hodí právě na Čechy...
...Národe můj, ty lůzo prohnilá,
proč já se v tobě vůbec rodila,
proč já jen věřila větám o naději,
proč já husa, proč jsem chyběla,
při vánočním výprodeji.
