Developeři prý stavějí zeleně. Je to vůbec možné?

V posledních letech se ve stavebních i všeobecných médiích ve zvýšené míře setkáváme s informacemi a články, které propagují různé formy tzv. zeleného či ekologického stavitelství. Toto označení se vžilo dokonce i u velkých developerských projektů. Dlouho jsem nevěděl, zda to je proto, že na jejich počátku je obvykle nutné rozkopat zelenou louku. Po přečtení několika „developerských“ článků mám už docela jasno.

Jak říkají moudří a zkušení, nemá smysl dlouho chodit kolem horké kaše, a tak to řeknu na rovinu. Developeři začali v poslední době stavět tzv. zeleně hlavně proto, že očekávají lepší prodejnost takto označených budov. Pokud chcete pátrat po tom, co se pod zeleným označením většinou skrývá, nabízím vám několik možností. Obvykle to znamená, že budova má papírově deklarovanou nižší spotřebu energie než budova tzv. běžná. Energetické úspornosti lze dosáhnout například kvalitní tepelnou izolací, instalací vhodného zdroje tepla či úsporných žárovek. Optimisticky laděné články o developerských budovách považují za pozitivum také to, že tyto „zelené“ budovy v sobě nemají závadné materiály a jsou snadno dostupné prostředky hromadné dopravy. To ovšem není zase tak moc převratné a zelené, že? Nečekáme přece, že někdo bude chtít umístit prosklený kancelářský objekt daleko za město a postaví v něm stěny vyplněné radioaktivním odpadem.
Developerské projekty ovšem chtějí být nejen zelené, ale také šetrné k člověku a přírodě. Šetrnost může také vypadat všelijak. U těchto budov zřejmě spočívá v tom, že když už člověka do té skleněné krychle, kvádru či válce zavřou, tak mu alespoň pustí automatické větrání a stínění fasády. Jsou k němu zkrátka šetrní. No a zelenost developerů poznáte podle toho, že před budovou je vysazeno pár skromných keříků či stromků, na které se můžete dívat v době, kdy je stínění oken kvůli výpadku elektřiny mimo provoz.
Přiznávám, že mi čtení článků o „zelených developerech“ pořádně zamotalo hlavu. Stále si netroufám s jistotou říci, co vlastně je to zelené stavitelství. O kom dnes můžu říct, že staví zeleně a ekologicky? Je to developer s obrovskou železobetonovou budovou nebo Fanouš Krupica s jednoduchým rodinným domem, který postavil či opravil z materiálů, které se v místě stavby běžně vyskytují a při stavění používají? Netvrdím, že takový Fanouš někde existuje a už vůbec se nedomnívám, že při výstavbě vlastní chaloupky nemusel do stavebnin či na pilu pro dřevo. Ale rozhodně po sobě zanechal menší ekologickou zátěž než pracovníci firem dodávajících rozmanité druhy materiálů, technologií a služeb developerům.
Zdá se, že se různí aktivisté snaží do oboru zeleného stavitelství dostat téměř všechno, co je napadne. Osobně do tohoto oboru řadím všechny jedince či skupiny lidí snažící se vyvíjet takovou činnost, která co nejvíce respektuje člověka i přírodu. Obávám se, že developerské projekty často nerespektují vůbec nic. Jedinou výjimkou jsou peníze, které mohou z projektů získat. Pro tyto peníze lze udělat cokoli. Přesvědčování o zelenosti, dokonalosti a prospěšnosti projektu je jen nutnou hrou, která končí v momentě, kdy klient zaplatí. Vše ostatní je pak podružné, když víte, že trhákem příští sezóny bude stavění modré, za další rok žluté a pak červené. Jsou to přece jen krásné barvy. Pokud tedy tušíte, jak na nich řádně vydělat.