Článek na aktuální téma: Co očekávat od programu Nová zelená úsporám?

Po obrovském zájmu téměř osmdesáti tisíc žadatelů o dotace ze státního programu Zelená úsporám, který od roku 2009 podporoval stavební opatření snižující energetickou náročnost budov, se v roce 2013 chystá start jeho nové verze.

Mělo by se v ní do roku 2020 rozdělit přibližně 28 miliard korun, což je pravděpodobný zisk státu z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má program na starost, již oznámilo, že první žádosti o dotace začne přijímat v srpnu letošního roku. Z pohledu oficiálních očekávání by měl program splnit tři základní cíle. A sice oživit české hospodářství, zejména pak stavební sektor, dále výrazně přispět ke snížení energetické náročnosti soukromých i veřejných objektů a tím pádem snížit poškozování životního prostředí neefektivní výstavbou. Z celkové sumy, kterou bude program disponovat, by mělo 70 % dotací mířit do sféry soukromé výstavby, dalších 30 % pak do veřejných budov. V rámci první dotační výzvy má být podle dosud známých předpokladů připraveno téměř jeden a půl miliardy korun na rekonstrukce rodinných domů. A to pouze těch, na nichž byly stavební práce zahájeny po 1. lednu 2013.

Co bude jinak
Vzhledem k tomu, že bývalý program Zelená úsporám čelil kritice kvůli štědrému dotování často nepříliš efektivních stavebních opatření, budou v nové verzi dotace podstatně skromnější a jejich výše přímo závislá na úrovni energetických úspor konkrétního objektu. Dle návrhu podmínek první dotační výzvy mají mít všechny rekonstruované rodinné domy nárok na dotaci jen tehdy, pokud sníží spotřebu tepla na vytápění alespoň o 40 %. Pak jim Státní fond životního prostředí (SFŽP) pokryje 25 % z celkových nákladů. Společně s výší úspor bude růst i státní podpora, která se ovšem zastaví na hranici 50 % z celkových nákladů, a to u rodinných domů, které sníží spotřebu tepla alespoň o 60 %. Přesto, že ani taková výše dotací není zanedbatelná, tak ji nelze srovnávat s bývalým programem, v němž průměrná výše státního příspěvku činila 67 %. Štědřejší bude stát pouze k vlastníkům veřejných budov, kde je předpoklad, že dotace pokryjí až 90 % celkových nákladů.
Zatímco u soukromých staveb bude stát kromě přímých dotací poskytovat také zvýhodněné úvěry, u veřejných budov se očekává především vyplácení přímých dotací s požadavkem na minimální spolufinancování ze strany žadatele. Stát tímto rozhodnutím dává najevo, že nechce dále zvyšovat dluhovou zátěž měst a obcí. Přímé dotace však budou vždy podmíněny splněním přísnějších a precizněji nastavených požadavků, než tomu bylo v minulosti. Stavebníky to má motivovat k provádění co nejkomplexnějších a nejúčinnějších opatření. Právě v tom je zřejmě největší rozdíl oproti dřívější podobě programu, z něhož byly peníze přidělovány paušálně a bez ohledu na efektivitu provedených opatření.
Tvůrci Nové zelené úsporám chtějí také předejít organizačním zmatkům, které byly typické pro minulý program. Nemělo by už například dojít k nucenému zastavení programu z důvodu překročení finančních limitů a ztráty kontroly nad počtem žádostí o dotaci. Díky vypsání jednotlivých dotačních výzev, které budou vymezeny konkrétní oblastí podpory, množstvím financí i termínem podání žádosti, by měla být zajištěna přehlednější kontrola nad průběhem celého programu. Zjednodušeně lze říci, že čím dříve se podá žádost o dotaci, tím větší bude šance na získání financí. Příjem žádostí o dotaci bude probíhat výhradně elektronicky s pozdějším dodáním podkladů v listinné podobě. Pro jednotlivá stavební opatření bude také stanovena maximální možná doba realizace. Na rozdíl od programu Zelená úsporám se nepředpokládá přímé zapojení bank do procesu vyřizování žádostí. To bude probíhat výhradně na pracovištích SFŽP, která se nacházejí v každém krajském městě.

Podmínky se mohou průběžně měnit
Definitivní upřesnění podmínek se očekává v průběhu ledna a února letošního roku. Proto se nyní podívejme na to, co je o podmínkách programu dosud známo. Již bylo zmíněno, že budou precizněji nastavena pravidla pro udělení přímé dotace. U objektů určených k bydlení bude dána pevná dotace na m2 každého provedeného opatření, ať už to bude zateplení obvodové stěny, střechy, podlahy, stropu či se bude jednat o výměnu výplní otvorů. Výše jednotkové dotace na m2 každého opatření bude odpovídat procentnímu podílu z normovaných způsobilých nákladů na realizaci opatření, a to v několika hladinách odpovídajících dosaženému stupni energetické náročnosti budovy (viz tab. 1). Mezi základní sledované parametry žadatelských projektů budou patřit průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem [W/(m2.K)] a měrná roční potřeba tepla na vytápění EA [kWh/(m2.rok)]. U obou parametrů budou určeny hraniční hodnoty pro jednotlivé výše státní podpory.
Dosažení těchto parametrů bude muset každý žadatel o dotaci doložit odborným posudkem dle požadavků SFŽP. Povinnou součástí posudku bude také „Průkaz energetické náročnosti budovy“ pro výchozí a nový stav (dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb.). Pro lepší představu o parametrech, kterých bude třeba při žádosti o dotaci dosáhnout, si můžeme pomoci tabulkou č. 2 ilustrující příklad rekonstrukce rodinného domu. Právě této kategorie staveb se totiž bude týkat první dotační výzva, do které bude možné zasílat žádosti již v srpnu letošního roku.
V dalším průběhu programu Nová zelená úsporám se budou přidělovat dotace jak majitelům novostaveb rodinných domů, tak i veřejných budov. Samostatnou kategorií pak bude podpora výstavby v pasivním energetickém standardu. Zde bude stanovena přímá fixní podpora na rodinný dům, bytovou jednotku v bytovém domě či na objekt veřejné služby, který však musí splnit podmínku instalace alespoň jednoho obnovitelného zdroje energie. Za platnou definici pasivního domu je považována ta uvedená v normě ČSN 73 0540-2/2011, která za pasivní dům považuje budovu „s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění nepřekračující v případě rodinných domů 20 kWh/(m2a) a v ostatních případech nepřekračující 15 kWh/(m2a)...“ Další finanční zvýhodnění pak mohou očekávat majitelé domů a bytových jednotek, jejichž energetická spotřeba se bude blížit nule. MŽP také předpokládá, že v průběhu programu může dojít ke změně požadavků, a to v návaznosti na progresivně se vyvíjející evropskou legislativu.
Na konto ministerských předpokladů je třeba závěrem podotknout, že neočekávanou změnu požadavků může vyvolat už samotné přísnější nastavení nového programu. Nebude-li o něj zájem, budou se úředníci muset nad jeho podmínkami znovu zamyslet, což obvykle nevede ke šťastným koncům. Ostatně, i Zelená úsporám se pořádně „rozjela“ až poté, co byla zrušena „brzda“ v podobě požadavku na souběžné provedení tří úsporných opatření...

Text vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace 1/2013